Moje křížová cesta (Soubor 14 digitálních koláží)

Jó, prožil jsem si v životě leccos… A věřím, že z toho nejhoršího jsem už venku, už je to úspěšně za mnou… A tak, nejprv… Zvu tě k osobním setkáním, k nákupu (nejen) přírodní medicíny… můžeme to zkonzultovat…

Přijde mi důležité umět si v těžkých chvílích pobrečet (týká se i mužů, kteří s tím obecně mívají „problém“), postěžovat si Matce Zemi, vyblít všechno napětí do Vesmíru, sebrat v sobě svou vlastní vnitřní sílu a postavit se na vlastní nohy a pokračovat dál… poučen… neb… Dvakrát nevstoupíš do téže řeky… Mors principum est…

Koluje o mé osobě po internetu plno prazvláštních „informací“ až vyloženě blábolů, třeba tento článek s názvem „Sekty, drogy, New Age a Chrisantem Macháček“ vydaný 17.12.2016 je pro mě stále k popukání, občas si ho čtu, když je mi nejhůř, zasměju se tomu a jdu dál… Fascinuje mě to… Všechno…

Pan autor si nechal celé dva týdny časového odstupu, já jsem potřeboval holt dýl… Po více než dvou a půl letech od publikování onoho článku sděluji ctihodnému panu autorovi (kterého osobně neznám) i „světu“, že si dovoluji žít na plno a srát na všechny zaběhané konvence a názory, co se „má“ a nemá říkat a jakou formou… Každý si nese následky svých činů sám, a to, co se stalo, už nejde vzít zpět. Dělej, co cítíš, v každém momentu… Nikdy nic, ani to, že ty si čteš tento článek, ani že tyto koláže zde vznikly, ani to, že my všichni jsme si zvolili lidská těla pro prožívání této fyzické inkarnace na planetě Zemi… Ze smrti se nikdy nikdo nevrátil živý, aby poreferoval o tom, jaké to tam je… Nebo ne? Nebo jo? Jaká je Pravda? Inu, něco jde ověřit lehce…

Jen tak pro zajímavost, v onom článku pan autor píše například, cituji:

Macháček studoval fotografii na FAMU a aplikovanou informatiku, ani jeden obor nedostudoval.

Zdroj: https://jakubdusanek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=574420

Jenže, pan autor si nějak zřejmě asi určitě nezjistil všechny informace, píše dost jednostranně (jako holt každý)… ale Pravda je, že obě školy jsem dokončil, byť „jen“ s tituly bakalář, prostě mi to zatím do teď stačilo, dá se s tím obstojně žít… BcA. et Bc. můžu užívat před jménem, ale nemám zapotřebí moc často to někdy někde psát… Nóóóóóó… A tak bych mohl pokračovat dál a dál, brát každou větu jednu po druhé a uvést, jaká je pravda… Pravda? Jenže, zajímá to někoho? Cui bono? Mám já to zapotřebí psát? Chce to někdo číst? Nevím, uvidíme, možná, později? Nebo holt, ať si každý udělá názor sám…

Věnuji se více a více umělecké a tvůrčí činnosti, je to účinná metoda na „očištění traumat“, přebití traumatizujících vzpomínek novou vrstvou, novou energií, léčivou energií… Každý den je mi lépe a lépe, protože ze všeho nejvíc Medicus curat, natura sanat... Lékař léčí, ale příroda (čas) uzdravuje… Postupně jsem dostal jak měsíce a léta běží, chuť dále se více umělecky rozvíjet a kultivovat, a to tedy prakticky znamená například konkrétně ideálně pokračovat dál ve studiu fotografie, dal jsem si tedy přihlášku do navazujícího magisterského studia na FAMU, a toto je jeden ze souborů, který předložím k přijímačkám v druhém záříjovém týdnu tohoto roku… Za tři týdny budu vědět „ortel“, a do té doby?

Hora ruit, respice finem…

Žijme tak, abychom se mohli ráno podívat na odraz sebe v zrcadle, pohlaďme se nejprv sami, protože sami se sebou jsme celý život. Je jen a jen na nás, jak je / bude ještě dlouhý… Pak pohlaďme a obejměme toho, koho potkáme nejdřív…

Aho.

Chrisantem

Moje křížová cesta (Soubor 14 digitálních fotografických koláží)