Užívaná jména: acaja, acaiba, canyarana, ciruela amarilla, diji, jocote, mompe, itahuba, jobo, sheson, shungo, tapareba, tronador, ushum, ylopo

Užívané části rostliny: kůra, listy, květy, plody, kořen

Název Ubos pochází z peruánštiny. Strom obvykle dorůstá výšky kolem 20 metrů s kmenem o průměru 60-75 cm. Kmen má pevnou zvrásněnou kůru s mírně našedlou barvou. Listy jsou dlouhé 20-45 cm, spodní strana má jemné chloupky. Četné květenství je bílé. Dorůstající plody jsou zelené, během zrání se barví do žluta. Jsou dlouhé 3-4 cm, v obvodu 2-3 cm. Mají tenkou tvrdou slupku, která je velmi kyselá. Dužnina má trpkou chuť.

Ubos roste v nížinných vlhkých lesnatých oblastech Peru, Brazílie, Venezuele, Bolívie, Kolumbie, Mexika, Belize, Kostariky. Jeho rychlý růst je využíván při „stavbě“ živých plotů, případně jako vhodný stínící rychle rostoucí strom.

Tradiční užití – v bylinkářství Jižní Ameriky mají listy ubosu významnou úlohu pri asistenci ženské reprodukce. Pomáhají pri porodních bolestech v průběhu i po porodu, snižují krvácení a podporují přítok mateřského mléka, slouží také jako prevence infekce děložní a vaginální oblasti.

Listy mají také běžné užití při problémech s trávením, žaludečními vředy, průjmy, dyspepsií, koliky a zácpy. Mají antivirové, antibakteriální, antikandidní a antiseptické účinky a používají se při četných mikrobiálních problémech jako jsou chřipka cystitida, uretritida, bolesti v krku, herpes, kvasinkové infekce, kapavka, oční a ušní infekce. Externě se používají na infikované rány, řezy, popáleniny a vyrážky. Jsou také považovány za vynikající anthelmintikum a často se používají u střevních červů a parazitů u člověka a také u hospodářských zvířat.

Kůra stromu má podobné účinky během ženské reprodukce jako listy. Je považována za analgetikum a antispasmodikum. Používá se při artritidě, revmatismu, bolesti svalů a kloubů, zánětech. Kůra obsahuje velké množství taninů a připravuje se jako odvar při průjmu a úplavici, blenoragii hemeroidech, vntiřní/vnější poranění a krvácení. Další užití má při tonzilitidě, laryngitidě, malárii, horečce, erysipelích, ledvinových kamenech, hadích uštknutích a střevních vředech. Je také výborný prostředek při různých poraněních, vyrážek, psoriázy, dermatitidy, leishmaniozy, malomocenství a kožních problémech.

Květy jako nálev se užívají při očních infekcích a šedém zákalu. Uklidňují bolesti v krku, mají pozitivní efekt při laringitidě, vředech v puse, působí jako tonikum srdce.

Kořen se užívá jako mikrobiální prostředek při tuberkulóze, průjmu a vaginálních infekcích.

Ovoce slouží jako mírné projímadlo. Při velkém množství vyvolává zvracení (emetikum).

Chemické složení – listy a kůra obsahují tanniny, saponiny, flavonoidy, steroly, chinony a antioxidační prvky. Dále obsahují známou chemickou látku s účinky proti bolesti, a to karyofylen.

Učinky (kůra ubos):
protizánětlivé
– analgetické
– antispasmodické
– antimikrobiální
– antibakteriální
– antikandidální
– protirakovinné
– antifungální

Dávkování : obvyklá doporučená dávka tinktury: 2 x 10 kapek denně.

Kontraindikace: nedoporučuje se ženám plánujícím těhotenství a při těhotenství.

KOUPIT TINKTURU

Zdroj informací