“Ave Maria Gratia plena Dominus tecum Benedicta tu in mulieribus et benedictus fructus ventris tui Jesus. Sancta Maria Mater Dei Ora pro nobis peccatoribus, nunc et in hora mortis nostrae. Amen.”

Polohlasem drmolí stále dál.

+++

Vydechl jsem naposledy. Byl jsem hodně unavený z toho všeho. Každý den od brzkého rána do pozdní noci, pořád mezi tolika mlýnskými kameny těch roztodivných pitvorných figurek. Tak je konečně po všem. Že je to pořád baví, pořád odříkávat ta samá slova furt a furt dokola? Mě to už dlouho vůbec nebavilo. Konečně jsem venku z toho všeho…

Dlouho trvalo, než si muž, co stál po straně mého trůnu, něčeho na mě všiml. Všichni byli zvyklí, že při dlouhých obřadech usínám. Všichni mě poslouchali a plnili každé mé slovo. Nikdo mi nikdy nic neřekl. Každé mé slovo bylo totiž svaté.

Mé tělo. Jak zajímavé je, když se na něj konečně můžu podívat ze všech stran? Do teď jsem se koukal jen očima a slyšel ušima, chodil nohama a rukama hejbal. A teď? Teď ho vidím celé ze všech stran zároveň. Zajímavý pocit. Konečně. To to trvalo!

Ha! Wow! To je zajímavé! To je fascinující! Vyplnil jsem celý prostor budovy a mému tělu na trůně zároveň klesla hlava. Jak podivuhodné je tvé dílo, Bože!

“Ora pro nobis peccatoribus, nunc et in hora mortis nostrae. Amen.”

Všichni kromě mě stále pokračují. Týjo, to je podívaná! Ten se šťourá v nose. A ten se kouká na své boty. Ten se kouká do stropu. Ten taky spí, támhleta paní taky. No jo, jsou unavení, vůbec se jim nedivím. Celý život tvrdě pracují, den za dnem, a jen tady si můžou odpočinout, na chvíli zapomenout na světské starosti. Dobře je to zařízeno.

+++

Nyní mu spadla bezvládně šedá hlava hluboko na levý bok a tělo se shrbilo ještě víc, než je běžné. Je všechno v pořádku?

Lehce se ho dotkl rukou, měl by se vzbudit a narovnat se, tohle už je přece jenom přespříliš okaté. Všichni kolem to musí vidět. Nic. Hlava muži na trůně spadla ještě níž.

“Innocente, dormisne? Innocente, dormisne? Innocente, dormisne?” zeptal se třikrát, jak mu nařizuje jeho funkce camerlenga. Nic. Odpověď žádná.

Pane Bože, co mám dělat? Panikaří.

“Benedicta tu in mulieribus…” Panno Maria, ty jsi mě vždy vyslyšela, pomož mi i teď, prosím! Obrací mimoděk při tom oči nahoru a hledá pomoc na nebesích. Ať se kouká, jak se kouká, žádná pomoc shůry však nepřichází.

“… et benedictus fructus ventris tui Jesus.” Tak dlouho se na tuto chvíli připravoval, a teď je tady. Cítí, jak se mu krev hrne prudce do hlavy a dech se rapidně zrychluje. Stále slyší jednohlasné recitování zvuku z moře černobílých postav, každá se dívá dolů, každý je pohroužen do sebe. Jen on se splašeně rozhlíží kolem sebe a hledá nějakou pomoc. Co teď?

“… nunc et in hora mortis nostrae Amen Ave Maria Gratia plena…”

“Ehm ehm.” chtěl jen velmi decentně tlumeně zakašlat, v jeho uších to znělo jako hromová rána přes celou baziliku. Cítí, jak stovky očí se na něj a na zhroucenou postavu na trůně obracejí. Několik mužů přichází blíž, slyší jejich ohlušující dupot střevíců.

“Amen.” Ticho. Kroky. Ozvěna. Kroky. Konec modlitby. Teď by měl říct nahlas ten, jehož hrudník se ještě před chvíli pohyboval, ale to tělo už nikdy nic neřekne. Několik let už starý muž jenom huhňal a mluvil hodně potichu, ale nikomu to zřejmě moc nevadilo.

Konečně tři muži přistoupili k sedesu a čekají na jeho pokyn. Dotýkám se ho na čele a cítím, jak je studené. Ruce bezvládně visí přes opěradla. Pokyvuji hlavou. Všichni tři také kývli, že vidí a rozumí.

+++

Po smrti papeže camerlengo tradičním rituálem za pomoci stříbrného kladívka ověřuje papežovo úmrtí. Poté musí o jeho úmrtí zpravit kardinála státního sekretáře a kardinála vikáře. Vystavuje oficiální papežův úmrtní list a odebere mu rybářský prsten, který je pak na zasedání kolegia kardinálů rozlámán (teoreticky na tolik dílů, kolik je přítomno kardinálů). Bezprostředně po papežově úmrtí musí nechat zapečetit papežovu pracovnu i jeho soukromé pokoje. Je také zodpovědný za organizaci papežova pohřbu a za přípravu a průběh nového konkláve. V době sedisvakance přebírá vedení církve, ostatní členové papežské kurie okamžikem papežova úmrtí (popřípadě rezignace) pozbývají své funkce.

Pokud papež zemře, tradičně jeho smrt ověřuje kardinál kamerlengo (komoří) tím, že třikrát osloví papeže jeho jménem. Pokud je toto oslovení bez odezvy, je papež prohlášen za mrtvého. Dnes papežovu smrt ověřuje lékařský personál a ověření kardinálem kamerlengem je jen rituální. Ten musí poté potvrdit úmrtní list a uvědomit veřejnost přes kardinála vikáře. Kardinál kamerlengo zapečetí papežovy soukromé komnaty a také zajistí rozlomení Rybářova prstenu a papežovy pečetě. Také má na starost zařízení papežova pohřbu a novemdieles (devět dní smutku).

+++

“Stop!” vykřikl konečně režisér. Celý tým na to kouzelné slovo čekal.  Kameraman vypl natáčení, mladík konečně spustil ruce dolů, křečovitě je držel nad hlavou, držel mikrofon na tyči.